Přejít na obsah

Restaurace Žumbera - O nás

Dům č. p. 144 v Bezručově ulici, kde naše restaurace sídlí, má v oblasti plzeňského pohostinství dlouholetou tradici. Už od 70. let 19. století je v těchto místech takřka nepřetržitě provozována hospodská a restaurační živnost - vždyť již od roku 1873 čepoval v těchto prostorách hostinský Václav Kibitz staroplzenecký ležák.

Elegantně zařízenou restauraci s názvem U Kosa a výčepem piva z Měšťanského pivovaru v Plzni si tu o Vánocích roku 1887 otevřel Jindřich Wilhelm, režisér a herec, oblíbený komik Švandova divadla, který načas zběhl od herectví k hostinské živnosti. Tradovalo se, že při obsluze hostů hvízdal jako kos, možná aby dostál názvu restaurace. Zanedlouho se zde také začaly ustavovat originální stolní spolky, například sokolská společnost 1. hnízdo kosů plzeňských, společnost XIV. Baterie mistrů kanonýrů, Paseka nebo Kruh Žumberáků_ Příhodně tu sídlil také Spolek pro ochranu ptactva a chov drůbeže. Ti všichni zde bez ustání vybírali příspěvky na výstavbu sokolovny, Ústřední matici školskou a jiné dobročinné účely. Při svých pobytech v Plzni sem zavítal i slavný malíř Mikoláš Aleš, který pro hospodu nakreslil sv. Václava (kresba je dnes ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni) a za piano zde čas od času usedal slepý hudební skladatel Stanislav Suda, který docházel i do dalších stolních společností, např. mezi „kosáky“, kteří zde měli jeden čas své „hnízdo“. Tato společnost (vznikla zřejmě kolem roku 1902) měla blízko k Sokolu a mezi její členy patřili například fotograf Antonín Duras nebo Hanuš Port z významné plzeňské tiskařské a nakladatelské rodiny.

Od roku 1901 se tu podle dalšího nájemce Františka Fialy, šéfkuchaře z předních restaurantů, který byl vyznamenán za své kuchařské umění až ve Vídni, říkalo U Fialů. Souběžně s tím však nadále přetrval vžitý název U Kosa.
Teprve mezi válkami se ujímá pojmengvání s plzeňskou symbolikou U Žumbery, po druhé světové válce pak vznešenější U rytíře Žumbery.

"Žumbera je legendární postavou plzeňských pověstí. Ještě dnes lze spatřit jeho sochu  na průčelí domu vedle radnice. Žumbera byl prý loupeživým rytířem. Sídlil na hradě u Litic a tvořil s Pédou na Pecihrádku a Radoušem na Radyni trojlístek obávaných dobrodruhů. Skutečnost ale bude jiná.
Snad měl být Žumbera symbolem tržního pořádku, kdo dnes ví...
Ještě na starých fotografiích je vidět jeho sochu na sloupu kašny, která stávala v severovýchodním koutě náměstí. Pro staré Plzeňany měla tato kašna zvláštní význam: Až do zrušení kašny Žumberovy byl každý řádný Plzeňák "Žumberovou vodou křtěný." To proto, že vodu ku křtění brali ze sakristie farního chrámu právě z kašny Žumberovy, jelikož byla nejbližší."

Evžen Vaněk

V roce 1973 byla původní pivnice rekonstruována a funguje jako restaurace dodnes. Hlavním trendem zdejší kuchyně jsou poctivé české pokrmy a lahodné pivo. Tradičně se zde čepuje výborná dvanáctka Gambrinus (a nyní i Prazdroj) a podávají jak pokrmy klasické české kuchyně, tak i mnohé dobroty k pivu a minutkové speciality, včetně třeba steaků z jihoamerického hovězího masa. Naleznete u nás  příjemné prostředí pro posezení s přáteli a kolegy, rádi pro Vás připravíme oslavu narozenin či svatební hostinu.

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Návrat na obsah